„Zraněné oko, zraněná naděje – a varování pro každého z nás“

Před pár dny jsem v obchodě potkala muže. Oslovil mě s tím, že má pouze jedno oko, kvůli neopatrnému zacházení s petardou. Oko si ponechal, i když už nevidí. 

Zeptala jsem se ho, jestli ví, že i to druhé, zdravé oko může být kvůli úrazu ohrožené.

Zavrtěl hlavou. Nevěděl.

A právě tehdy jsem si uvědomila, že spoustu lidí to netuší. A že by měli.

To mě přimělo sdílet něco o sympatické oftalmii – vážném, ale málo známém stavu, kdy se tělo po poranění jednoho oka autoimunitně obrátí i proti oku druhému.

⚠️ Co je to sympatická oftalmie?

Je to vzácné, tiché, ale záludné onemocnění. Když se těžce poraní jedno oko, může imunitní systém zaútočit i na to druhé – zdravé. Jakoby tělo zpanikařilo a začalo bojovat proti vlastním očím.

Může to trvat dny, týdny nebo i měsíce, než se projeví. A když se to stane, bývá už pozdě.

👁️ Jak se to projevuje?

Nejprve jen rozmazané vidění. Pak bolest, světlocitlivost, zánět. A najednou člověk vidí, jak se jeho jediné oko, ten poslední nositel světla, vzdaluje do tmy.

🕰️ Dá se tomu předejít?

Někdy ano. Pokud je poraněné oko zcela ztracené a hrozí riziko sympatické oftalmie, lékaři mohou doporučit jeho odstranění – co nejdříve.

Zní to drasticky, ale může to zachránit druhé oko, a s ním i celý svět člověka.

🙏 Proč to píšu?

Protože mě zasáhlo, jak křehké to všechno je. Jak jeden moment nepozornosti, jedna zábavní pyrotechnika, jeden střep, jedno pero v dětské ruce… může změnit život.

A jak málo lidí ví, že ztráta jednoho oka není vždy konec – může být začátek další hrozby.

❤️ Zasloužíme si vědět.

Pokud znáte někoho, kdo měl úraz oka, řekněte mu o tom. Ať sleduje své tělo. Ať nezůstane bez kontroly.

Ať nedovolí, aby ticho pohltilo i to poslední světlo.

Sdílejte, pokud chcete pomoci alespoň jednomu oku na světě zůstat otevřené.